Obezita je celospolečensky vnímána převážně jako problém estetický. Naše tělo je vnímáno jako určitá hodnota, na kterou se vynakládají stále větší nároky. Tomuto tlaku a určování směru, jak bychom měli vypadat, se říká tzv. body image. Tento tlak může u mnohých z nás vyvolat nezdravé chování sám k sobě, kdy se pomůckou tohoto řešení stává právě jídlo. Někdo se jídlem obklopuje a zajídá, co mu chybí – láska, úcta, pozornost atd. Někdo si naopak jídlo odpírá a nedopřáním si jídla se trestá – za to, jak vypadá, že něco nesplnil atd. Na obezitu se neustále nahlíží jako na problém příjmu a výdeje a v mnohých publikacích se dočítáme informace, jak často máme cvičit a jak snižovat energetický příjem v jídelníčku. O hlavě či naší duši ani slovo.
Je to ale opravdu tak jednoduché?
Tělo a hlavu od sebe neodpojíte. Co trápí hlavu, trápí i naše tělo. A naopak. To, jaké pocity máme, co prožíváme, na co myslíme, jaký k sobě máme vztah, se odráží na našem těle, na našem vzhledu, na vzniku našich onemocněních.
Díky zvládnutí svých emocí, vlastním sebepoznáním a prací sama na sobě, dosáhneme toho, že budeme umět lépe komunikovat i s naším tělem.
Jídlo je velmi spjaté s naší vlastní vnitřní podstatou, našimi emocemi. Obezita z mluvy naší duše značí určitou potřebu ochrany, obal strachu nebo útěk před něčím. Diety jsou častokrát neúspěšné, dokud nepochopíme, co nám naše duše vzkazuje. Jsme dlouhodobě naučeni řešit následky, ale pravá příčina našich nemocí, je vždy na počátku v našem nesouladu s duší, v nezpracovaných emocích.
Pomocí jídla se od našich starostí, trápení, smutků přesouváme do světa dobrého jídla, sladkostí, potěšení a zaháníme tím emocionální prázdnotu v sobě samém. Existují mezi námi ale i tací, kteří si pomocí různých diet a neustálého odpírání jídla, taktéž vybudují obezitu. Odpíráním jídla se trestají a tělo hladoví. Poté se nám tělo snaží pouze dobře sloužit a veškeré přijaté jídlo si raději ukládá do „pomyslných zásob“. Naše chování si tělo vyhodnotilo jako stresové a chystá se tzv. na přežití. I když ve skutečnosti se vlastně nic neděje, dáváme našemu tělu takové signály. Proto některé ženy, které i přes to, že zdravě jí, často se hýbou, nehubnou. Jejich tělo je v permanentním stresu a bez energie.
Tuk si tělo ukládá v důsledku náročných a nezpracovaných situacích. Mezi takové situace můžeme řadit například naše dospívání, porod, rozvod rodičů, rozchod s partnerem, atd. Nezpracované emoce v nás ulpívají a formou tuku se uloží a slouží jako naše ochrana proti bolesti, která je vyvolána danou situací.
Jak zhubnout, když terapie začíná v hlavě?
Základem všeho je chtít učinit vlastní sebepoznání a dovolit si najít příčinu obezity právě u vás. Je potřeba učit se pozitivnímu vztahu sám k sobě, vlastní sebeúctě a laskavosti k našemu tělu. Chcete si postupně dovolit odžít si určité emoce, které se ve vás probudí, vnímat vaše potřeby, umět odpočívat. A vlastní sebepoznání rozšířit o doplnění správně nastaveného jídelníčku a naučení se pravidelnému pohybu, který by měl člověk dělat, protože ho to baví, ne z donucení.
Pokud Vám tyto řádky dávají smysl, jste na dobré cestě. Možná se uvidíme již brzy osobně, nebo to chce ještě čas na utříbení vašich myšlenek a pocitů. Ať tak, či tak, přeji Vám hodně štěstí na cestě za Vaším pravým JÁ!
Mgr. Zuzana Arnoštová, nutriční specialistka
