Kniha Čtyři dohody je velmi známá a nějaký ten rok již mezi námi koluje. Jsou ale mnozí z Vás, kdo o knize stále ještě neslyšeli a ke komu se poselství této knihy ani nedostalo. V čem tkví kouzlo této knihy? Jaké informace se z knihy dozvíte? A proč je podle mého pro náš život obsah této knihy tak zásadní?
Pojďme začít s první dohodou.
První dohoda – Nehřešte slovem
Slovo není jen zvukem nebo symbolem. Slovo je určitá síla, je to moc, kterou máme k našemu vyjadřování a komunikaci. Uzavřeme-li se sebou tuto dohodu, snažíme se říkat opravdu jen to, co si myslíme. Vyhýbáme se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Straníme se výroků a rozdávání rad druhým, jelikož naše slova mohou mít na druhé negativní dopad, ba dokonce mohou rozvinout určitý vnitřní problém. Nehřešme slovem. Užívejme slova správným způsobem, ke sdílení naší lásky. Představme si, co vše můžeme dokázat, pokud s čistým slovem překročíme strach.
Druhá dohoda – Neberte si nic osobně
Nikdo nedělá nic kvůli vám.
„Osobní důležitost, tedy braní věcí osobně, je maximální výraz sobectví, protože vychází z domněnky, že všechno se týká nás.“
To, co dělají ostatní, nedělají kvůli nám, nýbrž kvůli sobě. Co druzí dělají a říkají je projevem jejich snů a intuice, ne vaší.
„I když se nějaká situace jeví jako osobní, i když nás jiní přímo urážejí, nemá to s námi nic společného.“
Vyjadřování druhých je v souladu s dohodami v jejich mysli, ne s naší. Přijímáním jejich názorů se pro ně stáváme snadnou kořistí k určité manipulaci.
Když budeme imunní proti názoru či činu druhých, nestaneme se obětí zbytečného utrpení.
Třetí dohoda – Nevytvářejte si domněnky
Máme sklon vytvářet si domněnky a navíc věříme, že jsou pravdivé. Vytváříme si domněnky o tom, co lidé říkají, jak to myslí, proč to dělají a bereme si to osobně, pak je obviníme a nástrojem našich slov k nim vysíláme emocionální jed.
Nalezněme odvahu klást otázky a vyjádřit, co opravdu chceme.
„Vždy je lepší klást otázky než si vytvářet domněnky, protože domněnky nás předurčují k utrpení.“
Vidíme a slyšíme, co chceme a poté nevnímáme skutečnost takovou, jaká je. Něčemu nerozumíme a ihned si vytvoříme domněnku, které uvěříme. Proto komunikujme lidmi tak jasně, jak jen dovedeme, abychom se vyhnuli nedorozuměním a dramatům.
Čtvrtá dohoda – Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku. Za všech okolností dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme, ne více a ne méně. Ale pozor. Mějme na mysli, že naše nejlepší konání nebude v každém momentě stejné. Bude se lišit na základě různých životních podmínek a situací, jako je například náš stav zdraví nebo nemoci.
Když budeme dělat vše, jak nejlépe dovedeme, budeme jednat. Jednat znamená konat, a to pro nás představuje být aktivní. Měli bychom konat s cílem, že nás daná činnost činí šťastnými a ne proto, že čekáme odměnu. Nyní jsme v době, kdy často vykonáváme aktivity s cílem odměny a ne proto, že by nás těšily. A to je ten důvod, proč neděláme vše tak, jak nejlépe dovedeme.
Podívejte se kolem sebe, a i na sebe a zkuste se sami zeptat, zdali vy sami nebo někdo kolem vás se těmito dohodami řídí?!
Zajisté máme v našem chování všichni co dohánět. Je pro nás těžké být v každodenním životě, s dosavadní výchovou a naším nastavením, v souladu s těmito dohodami. Ale můžeme se snažit s nimi být v souladu blíž a blíž den co den. Věřím, že díky dohodám by bylo na světě lépe. Kdyby každý z nás začal raději řešením sám sebe než života druhých, zřejmě by bylo méně zlosti mezi lidmi.
Začněme tedy u sebe. Mějme hezčí život sami se sebou. Věřme sami sobě a obklopujme se lidmi s podobným nastavením, kteří si naší pozornost a lásku zaslouží.
Mgr. Zuzana Arnoštová, nutriční specialistka
